Rozloha: 49.035 km2
Počet obyvatel: 5 398 657
Hustota zalidnění: 109/km2
Jazyk: slovenština
Nejvyšší bod (hora): Gerlachovský štít (2 655 m n.m.)
Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Hlavní město: Bratislava (462 603 tis.)
má velmi dobré přírodní podmínky i geografické postavení pro rozvoj cestovního ruchu. Příjmy Slovenské republiky z aktivního cestovního ruchu sice rostou, ale zároveň stále klesá procentuální podíl turistů, tj. těch zahraničních návštěvníků Slovenska, kteří se na Slovensku ubytovali alespoň na jednu noc. V každé zemi jsou památky z minulosti tvořící součást její historie a dokumentující mistrovství jejích obyvatel. Na Slovensku je mnoho hradů, zámků, kostelů a dalších kulturních památek ale i řada lidových kulturních zvyků. Kulturní památky jako hrad Devín, Národní hřbitov v Martině, Dóm sv. Alžběty v Košicích a podobně, které jsou důležitou součástí celkového kulturního dědictví Slovenska, nesou označení národní kulturní památka a stát jim věnuje zvýšenou pozornost. Na Slovensku jsou však i památky, které jsou zařazeny do Seznamu světového kulturního dědictví. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přijatého v roce 1972 v Paříži, patří od roku 1993 do tohoto seznamu tři místa na Slovensku – historické město Banská Štiavnica a technické památky jejího okolí, památková rezervace lidové architektury Vlkolínec a Spišský hrad s okolními památkami (Spišské Podhradie, Spišská Kapitula, a kostel sv. Ducha v Žehře).
Ačkoli je Slovensko svou kulturou, obyvatelstvem i jazykem velmi blízko k České republice, slovenské dějiny se neshodují s dějinami českými. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku 1918 Slovensko součástí Uherského království (Horní Uhry).V 19. století odobně jako v jiných zemích Evropy proběhlo národní obrození, během kterého se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vznik Československa, které přes různé peripetie existovalo až do roku 1992. V období druhé světové války na území Slovenska existoval Slovenský štát, který byl satelitem nacistického Německa a existoval až do jejího konce. Od 1. ledna 1993 mají Slováci svůj plně samostatný stát.
Slovensko spojuje několik geografických typů – na jihu nížinná krajina přechází v pahorkatinu a vrchovinu a na severním okraji pak až ve velehory s četnými dolinami. Většina území Slovenska je však mírně zvlněná až kopcovitá (například východ země). Slovensko se dělí na dvě úmoří – Baltského (4% území) a Černého moře (96 % území). K úmoří Baltského moře patří povodí řeky Poprad a Dunajec. Naopak k úmoří Černého moře patří povodí řek Morava, Dunaj a Tisa. Plesa na Slovensku vznikla ústupem horského ledovce, např. Štrbské pleso je morénového původu s plochou 18 ha, Velké Hincovo pleso je největší slovenské jezero s plochou 20,1 ha. Nejvíce přehrad naleznete na řece Váh (Liptovská Mara, Nosice...). Zvláště diskutovanou nádrží je Gabčíkovo na Dunaji na hranici s Maďarskem. Všechny přehrady slouží k hydroenergetickým, protizáplavovým účelům, k zavlažování, rekreaci nebo zásobování pitnou vodou. Na Slovensku je také mnoho minerálních pramenů, nejteplejší z nich je termální voda o teplotě 80 stupňů Celsia v obci Podhájska.