Mezi Lúčanskou Malou Fatrou a Martinskými hoľami v údolí říčky Rajčanka jsou na mapě z roku 1376 označené Thermae, ale v listině Ľudovíta Veľkého je první písemná zpráva o pramenech teplé vody s názvem Villa Tapolcha. V darovací listině krále Vladislava II. pro Štefana Zápoľského z roku 1496 se koupele uvádějí jako „possessio Thoplycza", což může znamenat usedlost nebo osada. Začátkem 17. století bylo vybudované Lietavské panství, kterému patřily termální prameny i celé široké okolí, první stavení, ze kterých se vyvinuly dnešní lázně, Rajecké Teplice. Mezi první stavby patřil lázeňský dům a hostinec pro zámožné hosty, přičemž první podrobný popis lázní uvádí profesor Cranz ve svojí balneografii. Pro hosty byly k dispozici tři bazénové koupele a léčba byla zaměřená na ochrnutí, zlomeniny, opuchliny a různé druhy kožních nemocí. Začátkem 17. století (1610) začala stavba panského domu a koncem 18. století nová výstavba lázní, které s oblibou využíval i panovníkův palatín Juraj Thurzo, o čemž je písemný doklad z roku 1604. Palatín Thurzo dal postavit zděný dům se šesti pokoji. Po jeho smrti se Lietavské panství rozdělilo, což lázním neprospělo a začaly chátrat.
Nový rozkvět lázní začal až koncem 18. století, kdy dal baron Ján Kalis, jeden z dědiců Lietavského panství, se značnými náklady postavit zděný dům se 14 pokoji. Lázně byly tehdy rozdělené pro šlechtu, měšťany a lid, měly tři kryté bazény: Panský, Společný a Bedárský.
V roce 1776 vytvořil první popis termálních vod v Rajeckých Teplicích Pavol Adami a v roce 1793 doktor Amadé Kelim, fyzikus Turčanské stolice, vydal ve Vídni první monografii o Rajeckých Teplicích, které takto spropagoval v celém Uhersku.
Ke kompletnímu rozvoji lázeňství dochází v 19. století, kdy se lázně staly oblíbeným letoviskem šlechty, vysoké aristokracie a bohaté buržoazie. Po první světové válce návštěvnost lázní prudce klesla a Rajecké Teplice se staly lázněmi pouze místního významu.
V letech 1925 – 1937 dochází k výraznému budování nových léčebných komplexů jako je lázeňský dům, léčebný ústav Baník a hotely Vel´ká a Malá Fatra. V roce 1941 v době slovenského státu lázně převzala Dělnická sociální pojišťovna, přičemž později dochází k vybudování koupaliště s termální vodou. V roce 1959 získaly Rajecké Teplice statut lázeňského města, který kromě jiného vymezil území lázní a zaručil ochranu léčivých pramenů.
V novodobé historii nastává největší rozvoj lázní po 2. světové válce a roku 1989 byly Rajecké Teplice povýšeny na město.
Současnost
Po roce 1996 zásluhou nových majitelů prošly lázně Aphrodite rozsáhlou rekonstrukcí, která je změnila k nepoznání a vytvořila z Rajeckých Teplic atraktivní město pro trávení nejen léčebných, ale také relaxačních wellness pobytů.
Termální prameny typu akratoteriem s 38o C termální vodou se využívají v balneologickém středisku v lázeňském domě Aphrodite na léčení zápalových i degenerativních chorob pohybového ústrojí, kloubů, zad, nervových onemocnění i nemocí z povolání.
V příjemném uklidňujícím prostředí parku, okolo jezírka s fontánami a skalními kreacemi, nachází klienti a návštěvníci lázní pohodlné ubytování v hotelových zahradách. Vše je blízko a na dosah, soustředěné okolo balneologického centra. Kromě čtyřhvězdičkového hotelu Aphrodite je ubytování poskytováno v dalších 6 ubytovacích zařízeních různé kategorie, které jsou situované v blízkosti lázeňského domu, v překrásném prostředí lázeňského parku, okolo jezírka s fontánami a skalními kreacemi.
V lázních Aphrodite se klienti mohou cítit příjemně v každém ročním období – relax v termální vodě je v létě možné spojit s výletem do okolí pěšky či na kole, v zimě si zalyžovat v okolních zimních střediscích, na jaře obdivovat probouzející se přírodu či na podzim padající listí.
Nabídka pobytů je flexibilní a záleží jen na klientovi, který pobyt si zvolí – v Rajeckých Teplicích jsou hosté vždy vítáni.